Jak efektivně studovat z textu aneb metoda 5P

Obrázek MS Office. Použito se svolením

společnosti Microsoft.

Na řadu opět přichází jeden ze starších, mírně upravených článků, tentokráte na téma efektivního studování textu.

SQ3R (Robinson, 1961) je metoda, která patří mezi aktivní metody zpracování především odborného (nebo populárně naučného) textu. Převod od zapamatovatelnější zkratky 5P má na svědomí myslím Společnost přátel kritického myšlení, za což jim patří mnohé díky. Zkratku SQ3R by si totiž minimálně moji žáci zapamatovali jen těžko.

V čem metoda spočívá?

Při studiu pomocí této metody procházíte postupně, jak jinak, pět kroků. Následující text mluví o tom, jak tuto metodu aplikovat na jednu kapitolu z knihy, ale může být použita prakticky kdykoliv a na jakémkoliv textu. A jakkoli dlouhém.

Prohlédněte si text

Fáze označená jako Výzkum (Survey) trvá asi 1-2 minuty.

Než se začtete, projděte si celou kapitolu. Pročtěte si nadpisy v kapitole – hlavní i podnadpisy. Projděte si tučně vytištěný text. Prohlédněte si obrázky a titulky pod obrázky. Projděte si první a poslední odstavec kapitoly a shrnutí.

Prohlédněte si úvodní odstavce a odstavce se závěrem, použitou literaturu apod. V této fázi se snažte nezačíst se do textu. Místo toho se pokuste identifikovat 3 až 6 základních bodů, které tato kapitola vysvětluje.

Ptejte se

Fáze otázek (Questions) by měla trvat – podle délky kapitoly – přibližně 2 minuty.

Změňte název kapitoly, jednotlivé nadpisy a podnadpisy na otázky. A ptejte se sami sebe, o čem je tato kapitola. Na jakou otázku hledá kapitola odpověď? Nebo Kterou otázku/úkol vám tato kapitola pomůže vyřešit? Opakujte tento proces pro každý oddíl kapitoly.

Pokud jste od svého učitele dostali seznam otázek, které máte nastudovat, projděte jej.

Poznámka na okraj: Zde nejčastěji narazíte u ryze odborných textů (jako jsou např. vysokoškolská skripta), která využívají „ryze” odborného jazyka – a nepojmenovávají kapitoly. K vytvoření otázek využijte například tučně zvýrazněný text či jednotlivé podnadpisy.

Přečtěte

Konečně přichází fáze čtení (Read).

Čtěte pomalu jednotlivé části textu a pokuste se najít odpověď na otázky, kterou jste vytvořili z nadpisů a podnadpisů. Hledejte také odpovědi na zadané studijní otázky.

V tuto chvíli se „dopouštíte” takzvaného aktivního čtení, které vyžaduje velkou dávku soustředění, takže si najděte místo, kde Vás nebude nikdo a nic rušit. I když máte seznam témat, kterým se máte věnovat, zatrhujte si i další informace, pište do okrajů knihy (nebo na lepíky) poznámky k textu a další otázky (a odpovědi), které vás při čtení napadají.

Zvýrazněné části čtěte klidně dvakrát po sobě. Jestliže narazíte na obtížnou, méně srozumitelnou část, nespěchejte. Čtěte pomalu, pokud vám nebude něco jasného, klidně se k již k přečteným částem vracejte. A po celou dobu si dělejte poznámky. Po přečtení nezapomeňte zodpovědět otázky na konci kapitoly.

Převykládejte

Po přečtení knihu zavřete a pokuste se převykládat (Recite) a sepsat (wRite) klíčovou frázi, kdy shrnete obsah a obsah a základní body přečtené části a která současně zodpoví položenou otázku, o čem tato kapitola je.

Při přeříkávání pomáhá mluvit nahlas (není potřeba se cítit trapně, protože vás nikdo neruší/neslyší/neposlouchá).

Jestliže vám jde převyprávění/sepsání ztuha, využijte své poznámky. Nejdůležitější je, abyste mluvili vlastními slovy a nepapouškovali to, co je napsané v knize. Pamatujte, svá vlastní slova, hierarchie a struktury (např. vizuální poznámky nebo myšlenkové mapy), které si sami vytvoříte, si budete pamatovat lépe než cokoli převzatého.

Připomeňte si

(Bohužel autor textu zapomněl, jak byla tato část do češtiny přeložena, takže musíte vzít zavděk autorskou invencí.)

Poslední fází metody SQ3R je fáze shrnutí (Review), která trvá podle délky kapitoly (a kvality předchozího studia) do 5 minut.

Až projdete předcházející kroky (od otázek přes čtení až po převykládání a vypsání) pro každou část kapitoly, budete mít vlastní seznam klíčových vět, které vám poskytnou dostatek materiálů pro shrnutí kapitoly a hlavních informací vlastními slovy. Po dočtení kapitoly zakryjte své poznámky a zjistěte, zda si jednotlivé informace pamatujete.

Pokud si nebudete moci na něco vzpomenout, vezměte si své výpisky a převeďte problematické poznámky na otázky. V nejhorším případě se budete muset vrátit ke knize a část kapitoly si přečíst znovu. Nezapomeňte, pokud se nejedná o přesné definice (kterých zas tak moc nebude), mluvte především vlastními slovy.

Vzhůru do praxe

Existuje-li lepší způsob, jak zařídit, aby se vám postup dostal pod kůži, než používání v praxi, zatím jsem na něj nepřišel. Nuž, vzhůru do toho.

Povzdechnutí na závěr

V drtivě většině případů nás ve škole nic podobného nenaučili. Pokud si dobře vzpomínám, ani na slavné pedagogické fakultě jsme v didaktice ve slohu v tématu – výtah, výpisky a poznámky nic podobně rozumného neprobírali. Jako že tohle mají lidi umět asi sami od sebe, nebo co. A že se to budoucí učitelé jako nemusí naučit učit. A proto ve skrytu duše doufám, že většině učitelů českého jazyka – kterým drtivá většina učitelského sboru klade za úkol naučit žáky studovat – je tento (nebo obdobný) postup známý a že jej čile své svěřence vyučují. A to nejpozději v 7., či ještě lépe v 6. ročníku.

Použitý zdroj: Orlando, V. P. (1980). Training students to use a modified version of SQ3R: An instructional strategy. Reading World, 20, 65-70.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *