Myšlenková mapa: setkání po letech

Máme rok 2013. Máme za sebou více jak pět let školské reformy. Máme učit žáky kreativně myslet, plánovat práci, prezentovat myšlenky a tisíce dalších věcí.

Jako jednotlivosti jsou maximálně tak pracné na přípravu. Když si však člověk spojí dohromady, nemůže si nevšimnout, že dohromady tvoří celek velmi užitečných dovedností. Dovedností, byť zvládnutých třeba jen napůl, posunou možnosti našich žáků na trhu práce zase o kus dál.

Od doby, kdy koncept čarami propojených klíčových informací zapsaných v prostoru spatřil světlo světa, urazily myšlenkové (mentální, tematické, učební a další jiné) mapy kus cesty. Objevují se na obchodních jednáních, na firemních poradách, v laboratořích, v blocích ředitelů, manažerů, freelancerů a… překvapivě i mnoha učitelů.

Jenomže ne u všech. A v tom vidím problém.

Učitel samozřejmě používá to, co pomáhá jemu. Na tom není nic špatného. Proč taky pracovat způsobem, který mi není k ničemu, že?

Jenomže takový učitel nesmí zapomínat na jedno. Před ním (nebo vedle něho, nebo za ním, podle toho, kde se zrovna ve třídě nachází) sedí, stojí, leží, chodí (podle toho, jakou zrovna žáčci páchají činnost) rozličné osobnosti. A mezi nimi se určitě najde osůbka, které myšlenkové mapy pomohou.

(Sám je používám a uvědomuji si, jak mi pomáhají. Proto odmítám použít podmiňovací způsob „mohly by pomoci“. Pomůžou. To je mimochodem fakt. I když se vám to nezdá.)

A každý učitel by měl se svými žáky myšlenkové mapy ve svém předmětu alespoň několikrát vyzkoušet. Tak, aby každý žáček zjistil, jestli mu tahle ta barevná kroužková zmrzlina chutná, nebo ne.

Vzhledem k tomu, jak dlouho už se o mapách mluví, mě dost udivilo, že se stále najdou lidé (nejen běžní učitelé), kteří o nich buď neslyšeli, nebo slyšeli jen málo, a proto „neochutnali“.

Proto znovu publikuji starší, ale upravený článek „Co je to vlastně ta majndmapa“, který vyšel už někdy v roce 2008. I když se na něj za tu dobu nanesla spoustu pomyslného elektronového prachu, jeho základní koncept je stále aktuální.
 

Co přesně je ta myšlenková mapa

  • Myšlenková mapa nabízí přehledný a uspořádaný pohled na plán, problém nebo projekt.
  • Informace a úkoly se v mapě paprskovitě šíří od centrálního tématu či cíle do stran na rozdíl od klasického záznamu, kde by se v podobě seznamu řadily za sebe pod jedním společným titulkem.
  • Tematicky, významově či koncepčně propojená témata spojují čáry-spojnice.
  • Nové informace můžete do mapy přidávat nezávisle na pořadí, v němž se objevily (což dost dobře nefunguje u klasického seznamu na papíře). Díky rozložení „do plochy“ je můžete okamžitě propojovat s již existujícími nápady.
  • Již při samotném vytváření mapa přirozeně postupuje od komplexnějších pojmů k stále větším detailům a současně vám nebrání přidávat složitější informace. Napadne-li vás nějaký komplexnější pojem, jednoduše jej přidáte na vhodné místo.
  • Informace mohou v mapě ještě více zvýrazňovat jednoduché obrázky, symboly, barvy, propojovací čáry či doplňovat (v digitální podobě) přílohy a odkazy na již existující soubory či webové stránky.
  • Mapa nabízí pohled na problém v kontextu dalších informací a současně ukazuje, z čeho se jednotlivé informace skládají. Umožňuje, aby člověk téma lépe pochopil. A aby se současně objevily nové možnosti, nové či neotřelé nápady, které nejsou na první pohled vidět.

A k čemu se mapa hodí?


Pomáhá procesu myšlení

Nápad se zableskne – a zhasne. Myšlenková mapa člověku umožňuje dále nápad rozvíjet a myšlenky postupně co nejvíce konkretizovat.

Od mlhavého, všeobecného pocitu, že „toto bychom mohli zkusit“, se propracováváte ke konkrétním krokům, které budou třeba udělat.

(Můžete si samozřejmě udělat obyčejný seznam pod sebe nebo použít „propojující se“ seznam jako třeba workflowy http://workflowy.com. Ne vždy se však člověku chce pouštět počítač. A jsou okamžiky, kdy je tužka a kus papíru nejlepším přítelem člověka.)

Nabízí prostor k přehlednému uspořádání informací

Stejně jako v klasickém seznamu či osnově máte celý svůj postup od záblesku až po každý konkrétní krok před sebou, na jednom místě.
Informace v mapě jsou uspořádané ne tak, jak myšlenky postupně přicházely (jako u klasického seznamu), ale podle toho, jak spolu jednotlivé záležitosti souvisí.
A čáry propojují a nabízí komplexní pohled na celek – a v případě tvůrčích záležitostí můžete na rozdíl od klasického seznamu snadněji odhalit a především zaznamenat na první pohled neviditelné souvislosti.

Usnadňuje připojení nových informací

Vysvětlují-li (či znázorňují-li) složitější koncepty spojnice, symboly či obrázky, spojují se nové informace s těmi, které člověk o problému již dříve získal – případně si je uvědomil.

Konkretizuje myšlenky a koncepty

Ve spoustě nápadů se skrývají velmi složité, těžko uchopitelné koncepty.
Tím, že je člověk zachytí (byť by k tomu využil třeba jen slovo či symbol jako například malý čtvereček), nejen že snadněji začlenění nápady do kontextu, ale připraví si i prostor, aby s nimi mohl snadněji manipulovat a dále je strukturovat.

Pomáhá soustředit se na jednu věc

V dnešní uspěchané době, kdy se prostředí, aktivity a podněty střídají velmi rychle, vám mohou mapy pomoci soustředit se na jednu věc – třeba i tím, že si člověk chvíli črtá jednoduché obrázky.

100 věcí, které se dají pomocí map zpracovat

Na stránkách mindmapinspiration najdete velmi jednoduchou mapu a v ní přehled věcí, na které můžete myšlenkové mapy použít.

A komu (prozatím) více vyhovují seznamy, najde tyto informace zpracované do své přehledné podoby.
Ano, souhlasím, ta mapa je co do „kvality“ obrázků či pojetí hodně, ale opravdu hodně dětinská.
 

Kdy mapy používám nejčastěji?

Sám mapy používám především v okamžiku, kdy potřebuji něco promyslet, ať už je to článek, seminář, projekt nebo vyučovací hodina. Do série vzájemně provázaných map v programu MindManager mám také rozložený celý projekt Inovativní škola, který naše škola realizuje. (Pro představu, cca 2.5 mil. Kč, 25 lidí a vytvoření více jak 1400 učebních materiálů.)

Do map jsem také dlouho plánoval i své týdenní aktivity, abych měl přehled, že se každé oblasti mého života dostane zasloužené pozornosti. Dnes používám jednu velkou mapu, v níž mám rozkreslené Allenovy oblasti zodpovědnosti. O tom snad někdy příště.

Na výpisky či poznámky dnes mapy nepoužívám. Nahradil jsem je jiný způsobem záznamu, tzv. sketchnotes, což jsou „klasické“ poznámky ovšem nikoliv jen v textové podobě, ale vysvětlované pomocí obrázků, které text jen doplňuje. Na ukázku se podívejte třeba na poznámky Mike Rhodeho, který je považován za jednoho z prvních propagátorů vedení této formy poznámek. Podívejte se také na poznámky Austina Kleona, kreslíře komiksů, webdesignera, bloggera a autora knihy Kraď jako umělec. A na sketchnotes se určitě ještě dostane.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *